~ Prolog

3. dubna 2011 v 22:09 | Drow
S hlasitým prásk jsem se objevila v té nejšpinavější části Londýna. Rovnou jsem pokračovala přímo ke štábu. Tady to bylo opravdu pod mojí úroveň, pomyslela jsem si a opatrně jsem našlapovala ve svých luxusních botách. Bylo mi jich tak líto.
Když už jsem konečně došla k tomu pravému domu, vytáhla jsem hůlku a zamířila na domovní zvonky.
"Abriedo" zašeptala jsem a objevili se tajné dveře. Otočila jsem se, jestli mne náhodou někdo nesleduje a vešla jsem dovnitř.
"Kdo jsi?" zeptal se hlas.
"Brody Carrowová" odpověděla jsem suše.
"Jaká je barva noci?" zachraptěl hlas znovu.
"Chladná jako led," odpověděla jsem netrpělivě. Tak kontrolní otázka byla fakt pitomá. Teprve teď jsem mohla doopravdy vejít.

"No konečně se ukázala naše madam," přivítal mě Black s přehnaným důrazem na poslední slovo.Neodpověděla jsem a jenom jsem se na něj ušklíbla. On mi opravdu nechyběl.
Sundala jsem si kabát a zamířila jsem do zasedací místnosti. Většina lidí už tady seděla, teda co jsem alespoň já věděla. Moc dobře jsem je neznala.
Sedla jsem si a čekala jsem co se bude dít. Asi tak za deset minut se tu konečně objevil ten na koho tu všichni čekali. Pozdravil se s nějakýma lidma a potom už si konečně sedl do čela stolu.
"Jsem rád, že vás tu zase vidím," začal a přejížděl všechny svým pronikavým zrakem. "Minulá akce v Oxfordu se, jak všichni víte, proměnila v katastrofu. Máme málo infomací, jsme vždycky o krok pozadu. Na druhou stranu se nám ale podařilo odhalit dva lidi na ministerstvu, kteří byli pod kletbou Imperius. Nesmíme dovolit, aby se Voldemort zmocnil ministerstva. Navíc taky máme několik redaktorů v Denním věstci....Ale jak jsem říkal už na začátku, musíme se dostat co nejblíže k Voldemortovi a jeho Smrtijedům."
Asi tak dva nebo tři lidi se na mě podívali. Bylo mi jasné, že se mě to bude týkat. S Brumbálem už jsme o tom tak trochu mluvili. Už jsem byla smířená.
V téhle společnosti jsem nebyla moc oblíbená. Přece jenom, byla jsem to já, kdo tu byl černá ovce. Člověk by nečekal, že tu uvidí někoho jako mě. Typická Zmijozelačka, jak prohlásil Sirius.
Byla jsem hrdá na svůj původ a to všechno, ale to zabíjení mudlů a nečistokrevných kouzelníků a povyšování těch čistokrevných kouzelníků mi upřímně vadilo. Takže jsem se rozhodla bojovat proti Voldemortovi. Zprvu docela obtížný úkol, ale nakonec jsem začala tajně pracovat pro Brumbála, teda pro Fénixův řád.
Většina lidí tady pro mě byla naprosto nedůležitá. Nevšímala jsem si jich, ale oni si občas až moc všímali mně. Jako třeba ta Weasleyová, co seděla naproti mě. Ta mě fakt nemusela.
"Už se nám podařilo trochu proniknout k jednomu Smrtijedovi, ale to prostě nestačí."pokračoval. "Potřebujeme špiona uvnitř. Jak všichni víte, slečna Carrowová byla vždycky na naší straně a právě ona by mohla k Voldemortovi proniknout nejsnáze."
Bylo zajímavé sledovat reakce zde přítomných. Při každém vyslovení pravého jména toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit se většina z nich nepříjemně ošila, nebo třeba teď jak zmínil moje jméno, tak se na mě otočilo celé osazenstvo kulatého stolu.
"Ale bylo by nesmírně nápadné, kdyby se rovnou přimotala k Voldemortovi. Chci se zeptat, má někdo nápad, jak slečnu Carrowovou dostat nejblíže k Voldemortovi?" zeptal se ostatních. Bylo mi fakt nepříjemný když o mně mluvili tímhle stylem. Rozhlédla jsem se po ostatních. Nikdo ani nedutal. Až na Siriuse. Ten tam seděl a na tváři měl vítězoslavný úsměv. Už jsem se děsila, co zase vymyslel. Od...šestého ročníku mě neměl rád. Teda, od jeho sedmého ročníku.
"Já bych o něčem věděl," ušklíbl se na mě.
"Ano, pane Blacku?" zeptal se ho Brumbál a pro změnu se zrak všech přítomných upíral k Siriovi.
"Víte, v šestém ročníku tady slečna Carrowová měla dost vážný poměr s mým mladším bratrem, Regulusem, a můj bratr je Smrtijed, takže, stačí aby se k němu navrátila a on už jí určitě nějaké informace poskytne. Nebo zařídí aby se k nim mohla přidat," dokončil.
Tohle byla od něj pěkná podpásovka. Hnusák jeden. Od tý doby jsem co jsem začala chodit s jeho bratrem jsme se jenom hádali. Taky tomu teda pomohlo, že jsem byla ve Zmijozelu, takže mě vlastně nesnášel preventivně od prváku.
Nahlas jsem polkla a na sekundu se mi na tváři objevil vyděšený výraz. Byla jsem ale trénovaná ze Zmijozelu, takže jsem to rychle zamaskovala. Bála jsem se toho co bude následovat...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lala◄► Lala◄► | Web | 3. dubna 2011 v 22:13 | Reagovat

Máš pěkný dess

2 Daria Daria | Web | 3. dubna 2011 v 22:19 | Reagovat

Krásně napsané :)

3 Drow Drow | Web | 3. dubna 2011 v 22:25 | Reagovat

[2]: Díky, jsem ráda, že se to někomu líbí :)

4 miss. bloody Scars miss. bloody Scars | Web | 5. dubna 2011 v 21:26 | Reagovat

FF na Harryho Pottera, to jsem už dlouho nikde neviděla :D Ten konec je vážně zajímavý :D A jak už napsala Daria, je to krásně napsané :D Jinak co se týče PATD jsou prostě skvělý, co na to říct :D Na jednu stranu jsem ráda že ty ostatní kluci odešli :D Kdyby to neudělili, možná by nevznikla tak dobrá deska :D

5 Drow Drow | Web | 5. dubna 2011 v 22:00 | Reagovat

[4]: máš pravdu, zrovna u PATD mi ani tak nevadí že ti "ostatní kluci" odešli...je pravda, že nové deska je fakt dobrá

6 Zasněná* Zasněná* | Web | 15. dubna 2011 v 20:51 | Reagovat

:D Až teď jsem si všimla prologu. Taktéž úžasného. :D Vypadá to na skvělou povídku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama