Březen 2011

•14. kapitola - Touha

25. března 2011 v 23:19 | Drow
Život v Bradavicích pokračoval dál. Za těch pár dnů jsem si už zase navykla na ten rytmus života který plynul v Bradavicích. Byla jsem ráda, že jsem tu byla. Ale přece jenom mi to přišlo jiný. Všichni okolo mě začínali být dospělý. A ta závratná rychlost toho jak se měnili mě trochu děsila. Čím dál tím víc se Lily, ale i ostatní zajímali o ty "vážné" věci. Jako byla škola, rodina nebo Voldemort. O Voldemortovi jsem s nima mluvila ráda, ale pořád jsem měla pocit, že mi něco zatajujou. Když jsem se jich ptala, vždyky řekli něco typu: "Jsi ještě moc malá, počkej až budeš plnoletá" nebo "Máme přikázáno držet to v tajnosti."

•13. kapitola - Hodinu po půlnoci

20. března 2011 v 20:59
Seděl jsem a zpracovával svoje pocity. Bylo to celý divný a postavený na hlavu. A zároveň nechutně úžasný. Byla pryč jenom minutu a mně se po ní stýskalo. Je možný, že jsem byl celou tu dobu tak slepej? Ve skutečnosti byla úplný opak toho s čím jsem se stýkal denně.
Tak daleko a zároveň tak blízko, povzdechl jsem si. Ale přesto jsem se usmíval. Stačila pouhá myšlenka na ní. Byla ještě dítě, myslím že pořád ještě trochu naivní, ale byla chytrá. To se nedalo popřít. Uváděla mě do rozpaků, právě kvůli těmhle rozdílním vlastnostem jsem prakticky nikdy nevěděl co udělá nebo neudělá. Byla prostě nevypočitatelná.
Za okny se rozléhala nekonečná tma a slabá, přesto stále sílící bouřka. Bradavice pro mě vždycky byli místem kde se člověk může schovat před krutou realitou. Jo, budou to krutý časy.
Zvedl jsem se a rozhodl jsem se odejít. Měla cenu tam zůstávát?
Byla skoro jedna hodina, jak hlásali obrovské nástěnné hodiny. Ještě jsem se rozloučil s pár lidma a potom jsem zamířil do zmijozelského sklepení.


Chick Habit

18. března 2011 v 19:59 Music...:)

Hodně neznámá skupina. Kdybych neměla kamarádku se kterou si pravidelně vyměňujeme tipy na kapely, asi bych na ně v životě nenarazila. Jak bych vám je nejlépe popsala...Vidím to tak jako něco na pomezí trochu japonskýho emo punku, anglickým indie a kapelou vaší kámošky od vedle. Šílený, barevný (ne vždycky...) a plný energie, taková je tahhle holčičí kapela.
Líbí se mi na nich jak to prostě berou v pohodě a vesele. Bezstarostnej soft punk spojenej s maličkou naivity. Tak alespoň jejich deska "More More More" z roku 2005 působí na mě. A zpěvačka má úžasnej hlas, kterej podle mého není slyšet u každé druhé zpěvačky.
Pusťte si jejich klip, pokud chcete zlepšit náladu a po chvíli skákat v pokoji a zpívat si jednoduchý text písničky. Jak říkám, na mě to funguje perfektně ;). Upozorňuju, videa jsou nekvalitní, ale lepší jsem nenašla...