Zdání někdy klame III.

6. prosince 2010 v 18:53
(včerejší večer)
Když vešel do společenky, večírek byl v plném proudu a polovina lidí o sobě těměř nevěděla. Po chvilce hledání našel Siriuse, který ležel pod křeslem, úplně mimo. "Jamesíí" prohlásil, když se mu konečně povedlo dostat ho na pohovku. "Nebo Remus? Teď nevim, brácho, ale neboj, toho ducha táhmle skolim sám" prohlásil a hlava mu nepřirozeně spadla na ramena. James se musel usmát. Mohl pouze spekulovat, kolik toho Tichošlápek zase měl.  Nakonec ho tam nechal, usoudil, že dneska s ním už stejně nic neudělá. Došel ke stolu a ze zbytku zásob si nalil skleničku....


(za cca 10 minut)
Ona je tu i Lily? Ještě nikdy jí neviděl kalit ve společence, ale veděl že nevyňátko to rozhodně není. Pozoroval jí ze svého stanoviště. Ten pohled ho trochu vyděsil. Lily stála na stole a vypadalo to že ná taky pěkně upito. V tu ránu se zřítila dolů a pěkně to zadunělo. Snad je v pořádku doufal ale i přes své obavy se musel usmát. Takouhle Lily rozhodně neznal. Ležela na zemi a šíleně se smála. Ten pád, jak se zdá přežila. Nechtěl jí tam nechat a navzdory předchozím událostím jí prostě vzal s úmyslem položit jí alespoň na pohovku. Nemotorně otočila hlavu a podívala se na něj. "Miluju tě" prohlásila a usmála se na něj. Jamesem jakoby projel blesk a zastavil se. Myslela to vážně? A proč je tak příjemné tohle slyšet? Usmál se.
"To víš že jo" odpověděl nakonec. Byl jak v sedmém nebi, ikdyž uvnitř věděl, že to je tou whiskey co pila. Ale...co když? Jemně jí položil do křesla.
"Neodcházej!" vykřikla. Zarazil se. Lily se na něj vrhla a vášnivě ho políbila. Zprvu byl trochu zaskočený, ale rychle ho to přešlo. Chtěla do toho zapojit i jazyk a on se nijak nebránil. Tak dlouho už po tomhle toužil. Alespoň jednou jí políbit, moc chtěl zjistit jak chutná. Trošku ho hryzalo svědomí jestli to vůči ní není nefér, ale touha byla větší. Nedokázal přestat. Divil se, jak může v takovým stavu něco vůbec dělat, ale tohle teď v tuhle chvíli nehodlal řešit. Pomalu jí zvedl z pohovky, aniž by přestával s polibky. Omotala nohu okolo jeho pasu a rukou mu zajela do vlasů. Byli teď velice blízko. Sám začal polibek prohlubovat, nemohl přestat. Rukama jí objal okolo pasu a přitiskl k sobě. Ona ho hladila po tváři a díl líbala. Zatoužil po větším soukromí, a rozhodl se, že najde nějakou učebnu.
Když vyšli na chodbu, která byla naštěstí úplně prázdná, přestali s polibky. Položila hlavu na jeho rameno a nechala se nést."Miluju tě Jamesi, vážně" zašeptala mu zlehka do ucha. Takže opravdu myslela mě. James nedokázal popsat ten pocit. Musím jí ochránit, pomyslel si v tu chvíli. Zamyslel se, jestli vůbec dělá tu správnou věc. Rozhodně s ní neměl žádné nekalé plány, to by si k ní nikdy nedovolil. Vzala do pusy jeho ušní lalůček a s pomocí jazyka si s ním pohrávala. Jakoby přesně věděla jak na něj. Přitiskl jí pevněji k sobě. Netušil že Lily je takhle vášnivá............

("současnost")
Viděl jak si ho zkoumavě prohlíží.  Dal by téměř cokoli, aby věděl co si myslí. Už se chystala něco íct, ale zděšeně se zarazila, ztuhla a pak se znennadání vytratila. Seděl a přemýšlel. co to s tou Lily v poslední době je. Z části ho její chování vytáčelo, udivovalo, děsilo, přitahovalo a fascinovalo. Oprava, řekl si. Dal by cokoli aby věděl co si myslí.

Půl hodiny ležela naprosto bez pohybu. Nad ničím nepřemýšlela. Všechno si ujasnila, věděla naprosto přesně co udělá. Prostě se zvedne, půjde za ním, odvede ho někam do soukromí. Zkusí si s nim o tom promluvit, v hlavě měla několik scénářů jak to bude vypadat, ale tušila, že bude improvizovat.
Prostě vstanu a půjdu dolů to všechno konečně vyřešit. Není to zas tak strašný a navíc se nemůžu schovávat navždycky. Vstanu a půjdu dolů. Jednoduchý.
 Ikdyž, mohla bych se přece jenom, třeba přestěhovat....Ne, žádný takový, zas tak velkej srab nejsem. Nohy, ruce a všechny ostatní svaly v těle jí zradili. Nebyla schopná se hnout. Ptala se sama sebe. Proč? Čeho se tak bála? Moc dobře to věděla. Nechtěla ho ztratit...neměla potuchy jak zareaguje. Jednaz věcí, která jí na něm strašně přitahovala. Ta jeho nevyzpytatelnost . Teď jí však trochu děsila. prostě vstanu a půjdu za ním, opakovala po stý. Po chvíli se prostě zvedla a šla dolů. Cítila se jako by jí někdo utrhl ruce. Litovala, že cesta z pokoje není delší. Schody scházela pomalu, děkovala každýmu okamžiku. Ale celý život prostě utíkat nemohla. Škoda, pomyslela si. ještě bych se mohla obrátit a utéct oknem. Ale to už stála před Jamesem. A teď přichází na řadu improvizace. Litovala, proč si to nepřipravila líp. Pozdě.
"Mohl bys nachvilku?" zeptala se a ani mu pořádně nedala čas na rozmyšlenou. Popadla ho za ruku a táhla ho s sebou na chodbu. Teprve, když zašli za roh jedné tmavé chodby tak se zastavili. "Víš...ten včerejšek" začala velice nejistě. A teď jako co? No, to se ti zase něco povedlo Evansová, nadávala si v duchu.
Věděl že tohle příjde. Zas tak nevyzpytatelná nebyla." Jo, ehm, moc se ti omlouvám, neměl jsem...měl jsem tomu zabránit"
"Ale ne...já" podívala se mu do očí a poznala, že tohle je konečně ta správná chvíle, tohle je ta příležitost na kterou čekala. A klidně může být poslední.
"Já..." bylo to těžší než myslela. "Už delší dobu mam pocit, že k tobě...že k tobě něco cítím...neco víc. Jestli ti ten včerejšek hodně vadil...a nějak bys nechtěl, tak to pochopím". Proklínala se za to že mlela takový kraviny. Neuměla popsat svoje city. Nedělala to často. Teoreticky bych ještě opravdu mohla utéct. Začala v duchu přemýšlet nad únikovým plánem.

Cítil se, jakoby se znova narodil. Už pochopil, proč byla v poslední době tak nervózní. nebyl v tom sám, už ne. Tohle období už je za ním. Měl co dělat, aby nezačal skákat radostí. A ona pochybuje o jeho lásce? Tomu se ale musel zasmát. Už se nevydržel dívat se na ten nejistý obličej dívky jeho snů před sebou, který usilovně studoval vedlejší chodbu. Pořádně nevěděl co dělá. Uchopil její hlavu do dlaní a natočil jí směrem k sobě. Usmál se na ní. Nějistě se pousmála, ale bylo na ní vidět, že si oddychla. Přiblížil se k ní a vzal do pusy její horní ret a začal si s ním pohrávat. Nejdříve se zdála trochu zmatená, ale potom se k polibku připojila. Začal se dobývat dovnitř její pusy a ona ho ochotně pustila dovnitř. Tenhle polibek byl stokrát lepší než kterýkoli z včerejšího večera. Měl pocit, jako kdyby ho někdo osvobodil z vězení, ve kterém byl zavřený už nekolik let. Ukončil polibek. Jemně ho kousla do rtu. Stále měla zavřený oči. Pustila ho a usmála se na něj. Podíval se jí hluboko do očí. Dokázala by v jeho objetí zůstat navěky. Překročili určitou hranici. Už to nebyl jenom on, nebo jenom ona. Byli to oni. Užasný pocit. Znovu se usmála.
"Teď už tě nepustím" řekl a dal jí pusu na nos. Nepotřebovali slova na vysvětlení. Byla zbytečná.





Tak, to je prozatím konec, nevím, asi nemá cenu pokračovat...doufam, že se vám to líbilo, pokud jo, zanechte prosím koment, pokud ne, určitě ho zanechte, abych se pro příště mohla zlepšit...díky ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 luciasek9 luciasek9 | Web | 30. dubna 2011 v 15:12 | Reagovat

ty jo, já vím že je to trapné! Ale úplně tuhle povídku miluju a miluju tu představu opité Lily co Si představuje " jako " Jamese a přitom to říká jemu :D :D :D :D :D :D Bože můj! Nemůžu se přestat smát! :D

2 leslie leslie | 17. listopadu 2011 v 21:37 | Reagovat

Nádherná jednorázovka :-)moc se mi líbila, miluju téma james a lily :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama